Je stvoření světa podle knihy Genesis pouhou legendou?

Pro ateisty bezpochyby ano, ostatně jako celé Písmo svaté. Ale přiznejme si, že stvoření světa podle knihy Genesis, přivádí do rozpaků i mnohé z  věřících.

Je zde řada zdánlivých rozporů mezi tím, co o vzniku vesmíru a naší sluneční soustavy říká současná věda a tím, co si můžeme přečíst v první kapitole knihy, kterou všichni křesťané i židé, považují za písmo inspirované samotným Bohem.

Podle současného, všeobecně uznávaného kosmologického modelu, vznikl náš vesmír v okamžiku velkého třesku, po kterém následovaly krátké éry hadronová a leptonová, následované érou záření a érou látkovou, v průběhu které vznikly postupně neutrální atomy, galaxie a sluneční soustavy se svými planetami, mezi kterými byla i naše Země. Nemuselo to tak být, ale málokdo o tomto kosmologickém modelu dnes pochybuje. Nezapomínejme však, že vědecké představy o vesmíru, jeho struktuře a vývoji se za posledních pár staletí několikrát radikálně změnily. A určitě se ještě změní.

Naproti tomu kniha Genesis zůstává stálá a říká nám, že první den stvořil Bůh nebe a zemi a oddělil světlo od tmy. Den třetí oddělil Bůh vody od suché země a stvořil „trávu a bylinu vydávající símě, a strom plodný….“ Až čtvrtý den učinil Bůh dvě světla veliká, Slunce a Měsíc, a ostatní světla nebeská. A zde tkví základní problém. Jak se máme vyrovnat s tím, že Bůh stvořil napřed zemi i s vegetací a až následně slunce, měsíc a nakonec hvězdy? A jak si vysvětlit ono „dělení vody od vod, a dělení vod, které jsou pod oblohou od vod, které jsou nad oblohou, dle Gen1, 6-7 ?

My křesťané víme, že dnešní podoba Bible je výsledkem dějin několika tisíciletí a na jejich počátku bylo ústní podání. Chápeme tedy knihu Genesis jako sdělení, že svět stvořil Bůh, že to nebylo dílo jediného okamžiku, ale déletrvající proces, na jehož konci bylo stvoření člověka. Nicméně zůstává otázka: Proč je tento proces popisován s takovými podrobnostmi, které jsou v rozporu s tím co o vzniku a vývoji vesmíru víme?

Zatím vždy, když jsem o tom uvažoval, porovnával jsem popis stvoření světa se současným stavem poznání, jako nezávislý pozorovatel, který je umístěn někde ve vesmíru a celý tento proces pozoruje z velké vzdálenosti. Při čtení verše :“A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí“ jsem si uvědomil, že toto pozorovateli ve vesmíru nemůže nic říci, že tento pozorovatel musí být na zemi, a to v určité oblasti, kde k  pravidelnému střídání denních a nočních dob skutečně dochází. Uvědomil jsem si, že pozorovatele musím umístit na zem, vzal jsem si do ruky knihu Genesis a učebnici geologie a začal porovnávat:

Popis v Knize Genesis začíná dle mého názoru v období prekambria, tj. v období, kdy teplota zemského povrchu i zemské atmosféry byla vyšší než sto stupňů a Zemi obklopovala hustá atmosféra sestávající z plynů a vodních par, které na zemský povrch nepropustily žádné světlo.

Genesis, den první: "Země byla nesličná a pustá a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami“.

Zemi v té době obklopovala tak hustá atmosféra, která na zemský povrch nepropustila žádné světlo. Hlavní část vody byla tehdy soustředěna v zemské atmosféře.

Genesis, den první:“I řekl Bůh: Buď světlo! A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí“.

Na Zemi a v její atmosféře mezi tím poklesla teplota, vodní páry začaly postupně kondensovat a zemská atmosféra částečně zprůhlednila, tak že se na zemský povrch dostalo sluneční světlo. Bylo možno rozeznat den od noci.

Genesis, den druhý: Řekl také Bůh: Buď obloha uprostřed vod, a děl vody od vod. I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod které jsou nad oblohou.

S klesající teplotou došlo k prudké kondensaci vodních par a na zem se snesly prudké deště. Mezi vodou na zemi ve formě kapalné a vodou v atmosféře, již byl znatelný rozdíl.

Genesis, den třetí: Řekl také Bůh: Shromážděte se vody, kteréž jsou pod nebem v místo jedno, a ukaž se místo suché. I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem.

Potom řekl Bůh: Zploď země trávu a bylinu vydávající símě a strom plodný, nesoucí ovoce podle pokolení svého.

V odborné literatuře se dočteme, že v období prekambria vznikly nejen první kontinenty, ale také jednobuněčné organismy, rostlinný a živočišný svět.

Genesis, den čtvrtý: Opět řekl Bůh:Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci. I učinil Bůh dvě světla velká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí, též i hvězdy.

Celý proces vývoje na Zemi , včetně vzniku živých organismů, vedl k tomu, že se zemská atmosféra pročistila a zprůhlednila do té míry, že se nám (jako pozorovateli) objevilo na obloze postupně slunce, na noční obloze měsíc a nakonec i hvězdy. Nejedná se tedy zřejmě o líčení ontologické (byly stvořeny hvězdy a planety), ale fenomenologické (hvězdy a planety se staly ze Země viditelné).

A my zůstáváme v úžasu stát, jak se nám najednou shoduje popis stvoření světa s tím, co o vzniku vesmíru a vývoji na naši Zemi dosud víme.

Mně se alespoň tato shoda zdá neuvěřitelná. Uvážíme-li, že mnohem vyspělejší civilizace té doby vytvářely příběhy o ohnivém voze Apollonově, přikované Andromedě, či ploché zemské desce spočívající na hřbetech čtyř slonů, nemůže si ani ateista nepoložit otázku: Kde vzali tehdejší pisatelé knihy Genesis svoji inspiraci? To si přeci nemohli sami vymyslet!

Samozřejmě, že je ten příběh o stvoření světa zjednodušený a asi i zkreslený ústním podáním. A přizpůsobený možnostem chápání tehdejších lidí. Vždyť ani dnes, kdyby nám Bůh chtěl sdělit podstatu hmoty, bychom mu nemohli rozumět. Zkusme si zajít na přednášku kvantových fyziků o hmotě, a bez mnohaletého specialisovaného studia, jim nebudeme rozumět ani jedinou větu. A to tito vědci, ke kterým vzhlížíme s úžasem nad jejich odbornými znalostmi, neznají o podstatě hmoty ani zlomek toho, co její Tvůrce.

Musíme mít proto neustále na paměti, že Boží tvůrčí schopnost ve smysluplném konceptualismu jsoucnosti stvořeného, vysoce předčí naši schopnost jí porozumět. A asi se s tím budeme muset smířit.

Stvoření světa podle knihy Genesis rozhodně není legendou, pouze ji dosud zřejmě nejsme schopni pochopit ve všech souvislostech.

V Moravských Budějovicích,  leden 2008.